Programy - ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM


DŮVĚRA – POROZUMĚNÍ – RADOST - POZNÁVÁNÍ

Nový Školský zákon č.561/2004 nabyl účinnosti 1.1.2005. Tento zákon zavádí Rámcové vzdělávací plány - RVP . Od školního roku 2007/2008 začaly školy učit v 1. a 6.ročníku podle svých Školních vzdělávacích programů – ŠVP. Ve školním roce 2011/2012 se bude každá škola vzdělávat ve všech ročnících podle svého školního vzdělávacího plánu. Každá škola si zvolí svou profilaci, název ŠVP a ten se bude snažit realizovat.
Od 1.9.2007 jsme začali vyučovat v 1.- 3. a 6.ročnících podle ŠVP s názvem Důvěra – Porozumění – Radost – Poznávání

Školní vzdělávací program na naší škole byl vypracován podle následujícího schématu

Školní vzdělávácí program

Klíčové kompetence představují
souhrn vědomostí, dovedností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.

Kompetence k učení
žák si plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, je ochoten se dále vzdělávat, uvádí věci do souvislostí, vytváří si ucelený pohled na přírodní, společenské a kulturní jevy

Kompetence k řešení problémů
žák samostatně řeší problémy přiměřené jeho věku a zkušenostem, využívá k tomu vhodné informace, aplikuje teoretické poznatky při řešení konkrétního úkolu a promýšlí svá rozhodnutí

Kompetence komunikativní
žák spolupracuje a komunikuje s ostatními lidmi, logicky a výstižně formuluje své myšlenky a názory slovem i písmem, naslouchá druhým, orientuje se v textu a využívá komunikační technologie

Kompetence sociální a personální
žák účinně spolupracuje ve skupině, v týmu, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá, respektuje různost názorů, rozvíjí svou sebedůvěru, oceňuje zkušenosti druhých

Kompetence občanské
žák je schopen se vcítit do situací jiných lidí, chápe základní principy, na kterých jsou založeny zákony a společenské normy, je si vědom práv a povinností, respektuje kulturní a historické dědictví

Kompetence pracovní
žák využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu svého rozvoje i budoucí profesionální přípravy, přizpůsobuje se změnám pracovních podmínek, dbá na svou bezpečnost.

Průřezová témata – tvoří povinnou součást základního vzdělávání:
- jsou závazná od 1. do 9.ročníku
- nemusí být v každém ročníku
- mohou být vyučována jako samostatný předmět nebo integrací do předmětu ( bloky, projekty, kurzy…)
Na základní škole jsou závazná tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova
Výchova demokratického občana
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mediální výchova

Cíle základního vzdělávání v průběhu 6. – 9.ročníku: Náš Školní vzdělávací program je připraven tak, aby si žáci :

  • osvojili strategie učení a byli motivováni pro celoživotní vzdělávání
  • přistupovali tvořivě k různým úkolům a pokusům
  • logicky uvažovali a nebáli se vyjádřit svůj názor na určitý problém
  • mezi sebou navzájem komunikovali, spolupracovali a brali v úvahu názory druhých
  • respektovali vytvořená pravidla a zodpovědně se stavěli k určeným úkolům
  • chránili své fyzické i duševní zdraví
  • byli tolerantní a ohleduplní k jiným lidem, k jejich kulturám a duchovním hodnotám
  • vnímali problémy ve svém prostředí i v přírodě a zkoušeli navrhovat, jak je řešit
  • poznávali své možnosti, svá pozitiva a uplatňovali je při rozhodování o své vlastní profesní orientaci

Charakteristika Školního vzdělávacího programu na 1.stupni ZŠ
Základní filozofie a charakteristika programu v 1. a 2. období.

Program je na 1. stupni založen na principech činnostního učení.
Činnostní učení vede žáky ke spolupráci, podnikavosti a vynalézavosti. Učí je, že trvalých vědomostí lze nabývat hlavně na základě vlastní činnosti.

Tvořivá škola nepředkládá žákům zpravidla hotové výsledky a poznatky k osvojení, ale vede je k tomu, aby vše nové, pokud to lze, získávali na základě činností, pozorování, pokusů – na základě objevování. Nezaměstnává jednostranně rozum a paměť žáků, ale působí také na jejich city a vůli. Nehromadí jen množství vědomostí místo jejich kvality, ale snaží se rozvíjet schopnosti žáků a seznamovat je s pracovními metodami a postupy. Tyto metody a postupy si žáci osvojují tak, aby je uměli uplatnit v životě a mohli se sami dál vzdělávat.

Činnostní učení je založené na metodě objevování. Žáci objevují principy a zákonitosti jevů a problémů sami, na základě kroků určených učitelem. Manipulací s pomůckami a vlastní činností si žáci poměrně rychle a především trvale osvojují praktické zkušenosti, poznávají, k čemu nový poznatek a dovednost slouží. Učivo se procvičuje na konkrétních příkladech a situacích, které přináší každodenní život kolem nás, a tak má pro žáky osobní smysl, zároveň se zaměřuje na zvládnutí podstatných jevů. Činnosti s konkrétními věcmi a pokusy učí žáky vnímat učení jako činnost důležitou pro vlastní život i existenci okolního světa. V průběhu vzdělávacího procesu je žák veden k samokontrole, samohodnocení a samostatnému rozhodování. Učí se pracovat sám i spolupracovat v týmu.

Zdůrazňujeme individualizované a kolektivní učení.
Individualizovaným učením rozumíme kteroukoliv formu vyučování, při níž rychlost, kterou žák postupuje při osvojování vědomostí, závisí jen na jeho schopnostech a na jeho práci (činnostech). Vzdělávací program uplatňuje též výuku kolektivní, činnostní učení do tohoto způsobu práce však často vnáší individualizaci.
Realizuje se harmonický rozvoj tělesných i duševních schopností každého dítěte.

Přednosti školního programu založeného na principech činnostního učení:
1. Tempo výuky se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě.
2. Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků na výuku.
3. Každý den přináší dítěti pokrok.
4. Činnostní učení neustále podněcuje zájem žáků o učení.
5. Důsledkem radosti z práce a zájmu žáků o učení je dobrá kázeň ve třídě.
6. Žáci jsou činnostmi, svými otázkami a odpověďmi vedeni k sebedůvěře, nezávislosti a lepším pracovním návykům.
7. Zpětná vazba mezi učitelem a žákem umožňuje okamžitě odhalovat chyby žáků, pracovat s nimi, průběžně a snadno je odstraňovat.
8. Žáci nejsou přetěžováni, jejich psychický vývoj probíhá přirozeně. Činnostní učení napomáhá rozvoji schopností všech žáků.
9. Učiteli činnostní učení umožňuje důkladnější poznání každého žáka, vede ho k úvahám o tom, co dál který žák potřebuje ke svému individuálnímu rozvoji.
10. Prostor pro naučení je dán i žákům, kteří by jinak mohli být pokládáni za průměrné nebo i podprůměrné.
11. Činnostní charakter výuky dává dostatek prostoru k dobrému individuálnímu rozvoji nadaných žáků.
12. Výsledky jsou trvalejší – pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků. Stálé podněcování žáků k samokontrole a sebehodnocení, které činnostní výuku vždy provází, přivádí mnohé žáky k dovednosti pracovat bezchybně.
13. Činnostní učení vyhovuje dětem typu zrakového, sluchového i motorického, protože se do výuky zapojuje více smyslů.
14. Hodnocení žáků je snadnější, neboť učitel může průběžně sledovat pokroky v pochopení a aplikaci učiva.
15. Při činnostním učení se vytváří velmi dobrý lidský kontakt mezi učitelem a žákem i mezi žáky navzájem. Tento kontakt se postupně přetváří ve společně uznávaná pravidla, naplněná aktivitou, spoluprací, prostorem pro každého.
16. Díky aktivnímu zapojení všech žáků do výuky vede činnostní učení k přirozené integraci dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

V naší škole chceme ve 2. vzdělávacím období dosáhnout toho, aby:

  • žáci samostatně prováděli pokusy a pozorování podle ústního pokynu, nákresu nebo návodu
  • žáci postupně získali základy tvořivého myšlení
  • se snažili k pokusům a pozorováním vyjadřovat, co pozorují, a vyslovovat vlastní závěry
  • se učili logicky uvažovat a řešit problémy
  • žáci zvládali základy vzájemné komunikace
  • využívali svých získaných vědomostí a zkušeností z různých oborů lidské činnosti
  • uplatňovali poznatky mezipředmětově
  • se žáci učili spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
  • projevovali pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací
  • byli žáci k sobě navzájem tolerantní a ohleduplní
  • získávali pozitivní vztah ke svému fyzickému i duševnímu zdraví a pečovali o něj
  • neohrožovali spolužáky a další spoluobčany neuváženými činy
  • si začali uvědomovat své reálné možnosti a aby se snažili rozvíjet své nadání
  • se žáci rozvíjeli jako svobodné osobnosti a učili se přijímat odpovědnost za své jednání

Na 1. stupni nedochází k výrazným změnám v učebním plánu. Nově bude vyučován předmět pracovní činnosti - v každém ročníku jedna vyučovací hodina. Předměty prvouka, vlastivěda a přírodověda budou vyučovány pod novým názvem - Člověk a jeho svět.

Učební plán 1. stupně.
1.ročník - 20 hodin
2.ročník - 22 hodin
3.ročník - 25 hodin
4.ročník - 25 hodin
5.ročník - 26 hodin

Učební plán 2.stupně
6.ročník: 30 vyučovacích hodin
7.ročník: 30 vyučovacích hodin
8.ročník: 31 vyučovacích hodin
9.ročník: 31 vyučovacích hodin

Nejdůležitější změny v učebním plánu na druhém stupni:

  • využití 18 disponibilních hodin na výuku druhého cizího jazyka a volitelné předměty
  • druhý cizí jazyk se bude vyučovat od 6. do 9.ročníku dvě hodiny týdně
  • žáci si mohou zvolit jazyk německý nebo jazyk ruský
  • posílení výuky tělesné výchovy v šestém ročníku o jednu vyučovací hodinu (celkem 3 hodiny)
  • zavedení nového předmětu v šestém ročníku – Osobnostní a sociální výchova
  • zavedení nového předmětu v sedmém ročníku – Informatika
  • ucelený systém volitelných předmětů podle následujícího přehledu

Komentář k volitelným předmětům

6.ročník: 1 hodina týdně
Osobnostní a sociální výchova
Praktická disciplína založená na interaktivních metodách, která poskytuje žákům vědomosti,dovednosti a postoje, které jsou nezbytné pro vedení zdravého produktivního života.Rozvíjí klíčové životní dovednosti pro každý den.

7.ročník: 2 hodiny týdně
(každý žák si zvolí z každé dvojice podle svých schopností jednu možnost)
  Seminář z matematiky / Cvičení z matematiky
  Seminář z českého jazyka / Cvičení z českého jazyka
Seminář: prohloubení a rozšíření základního učiva, příprava na přijímací zkoušky.
Cvičení: upevnění a důkladné procvičení základního učiva.

8.ročník: 2 hodiny týdně
(každý žák si zvolí z každé trojice podle svých zájmů jednu možnost)
Konverzace v anglickém jazyce/ Cvičení z anglického jazyka/ Cvičení - druhý cizí jazyk
Konverzace: rozšíření a prohloubení učiva anglického jazyka
Cvičení: upevnění a procvičení základního učiva daného předmětu

Hudební dílna / Výtvarné techniky / Informační výchova
Výtvarné techniky: praktické seznámení se základními grafickými technikami a práce s netradičními materiály.
Hudební dílna: Žáci interpretují písně a skladby různých stylů a žánrů v návaznosti na učivo hudební výchovy, rozšiřují hudebněteoretické znalosti, zdokonalují svůj hlasový projev, intonaci a rytmus, na hudbu reagují pohybem.Své dovednosti a kreativitu aktivně využívají v příležitostných hudebně-dramatických projektech.
Informační výchova: Předmět navazuje na výuku informatiky v 5. a 7.ročníku.Vede žáky k chápání a užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti.

9.ročník: 3 hodiny týdně
(každý žák si zvolí z každé dvojice na základě své profesní orientace jednu možnost)
Seminář z matematiky / Cvičení z matematiky
Seminář z českého jazyka / Cvičení z českého jazyka
Seminář: prohloubení a rozšíření základního učiva, příprava na přijímací zkoušky.
Cvičení: upevnění a důkladné procvičení základního učiva.

Základy administrativy / Digitální technologie
(každý žák si zvolí z dané dvojice podle svých zájmů jednu možnost)
Digitální technologie: Žáci se seznamují se základními teoretickými pojmy z oblasti grafiky. Naučí se nasnímat fotografii skenerem, nafotit obrázek digitálním fotoaparátem, upravit snímky v počítači, vytisknout je a publikovat na webových stránkách.
Základy administrativy: Poskytují žákům dovednosti potřebné při práci s osobními počítači. Žáci si osvojí hmatovou metodu psaní na klávesnici všemi deseti prsty, což jim usnadní práci s textem, emailem a orientaci na internetu.

Společenskovědní seminář / Přírodovědný seminář / Chemicko-fyzikální praktika
(každý žák si zvolí z dané trojice podle svých zájmů jednu možnost)
Společenskovědní seminář: Rozvíjí u žáků zájem o věci veřejné, podporuje schopnosti a dovednosti jednat na veřejnosti a cítit sounáležitost s místem, kde žijí, prostřednictvím Projektu OBČAN.
Přírodovědný seminář: Zabývá se rozšiřujícími znalostmi a hlavně praktickými technikami a postupy v biologii.
Chemicko-fyzikální praktika: Rozvíjí základní pracovní dovednosti s laboratorními pomůckami a jednoduchými fyzikálními přístroji a stavebnicemi a ověřování teoretických znalostí v praktických úlohách.

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
Sebehodnocení žáka je nejen nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně jednou z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit. Rozvíjení sebehodnocení odráží nejen vlastní hodnocení výkonu žáka, ale i hodnocení výkonu jeho spolužáků. Platí:

  • Dodržujeme zásady a pravidla pozitivního hodnocení
  • Žáky cíleně vedeme k sebehodnocení s k sebekontrole.
  • V jednotlivých učebních oblastech předem stanovíme a žákům sdělíme základní učební požadavky. Jasně formulujeme, jaké dovednosti si žáci mají osvojit, čemu se mají naučit.
  • Žákům předkládáme reálné a dosažitelné cíle.
  • Žákům důvěřujeme.
  • Díky zpětné vazbě mají učitelé i žáci přehled o tom, co a jak již zvládli.
  • Žáky vedeme k tomu, aby si do svých učebních materiálů zaznamenávali to, co už dobře ovládají.
  • Používáme činnostní přístupy a metody učení, které umožňují žákům odhalovat chyby, hned je opravovat a brát si z nich poučení.
  • Žákům umožňujeme vyjadřovat své myšlenky, názory a prezentovat své vědomosti.
  • Na 2.stupni provádějí žáci ve všech ročnících sebehodnocení písemně na konci každého čtvrtletí formou zápisu do žákovských knížek. Je zaměřeno na schopnost učit se a řešit problém, spolupracovat a být kamarád, dodržovat pravidla. K sebehodnocení se mohou vyjádřit rodiče žáka a třídní učitel.

Věříme,že náš ŠVP vykročí šťastně a bude plnohodnotným programem,který nalezne oblibu mezi žáky,učiteli i rodiči a pomůže svou náplní a k získání komplexního obsahu základního vzdělávání, k rozvoji osobnosti žáků a k jejich uplatnění v dalším životě.