Historie školy

„Roku 1897 zřízena a otevřena v Místku trojtřídní česka škola obecná vedle stávajících obecných a měšťanských škol německých chlapeckých a dívčích. O další vzdělání nadaných chlapců české obecné školy bylo postaráno gymnasiem, vydržovaným Maticí Místeckou, ale děvčatům bylo souzeno buď ve trojtřídní obecné české škole do 14. roku zůstati, buď navštěvovati německou dívčí měšťanskou školu. Tím by česká obecná škola byla pozbyla nejen starších nadaných žákyň, ale i mladší žákyně do české školy by nebyly bývaly posílány. Proto bylo záhy uvažováno, neměla-li by býti zřízena dívčí měšťanská škola. Již v měsíci lednu 1898 zaslalo předsednictvo Matice Místecké žádosť na obecní představenstvo v Místku, aby zřídilo českou dívčí měšťanskou školu, také obecní představení z okolních obcí zaslali na to příčinou petice na obec Místeckou, avšak obecní úřad nikomu neodpověděl. Aby děvčatům poskytla se příležitosť nabýti vyššího vzdělání v jazyku mateřském, nežli jim obecná škola poskytnouti může, usnesl se výbor Matice Místecké v sezení dne 28. měs. dubna r. 1898, že zřídí a vydržovati bude Matice Místecká českou dívčí měšťanskou školu.“

Tak vypráví kronika historii založení současné 4. ZŠ ve Frýdku-Místku. Tyto důležité a zajímavé informace zapsal první ředitel školy Ferdinand Paskuda. Učební pomůcky byly získány hlavně přičinlivostí učitelského sboru. Škola neměla ani tělocvičnu, ani zahradu. Z prostředků dárců a dobrodinců školy bylo zakoupeno prvních 209 svazků knih do učitelské knihovny. Škola byla prozatímně umístěna v rolnické škole, později v gymnaziální budově. Pro nedostatek prostor se odhodlal předseda Matice Místecké p. Vincenc Procházka k vystavění vlastní budovy pro měšťanskou školu. Po osmiletém vydržování školy Maticí Místeckou byla 27. října 1905 škola převzata do veřejné správy. Roku 1902 byly třídy přemístěny do budovy p. Vincence Procházky. Počátkem školního roku 1911/12 se přestěhovala měšťanská škola a dívčí obecná škola do nové budovy. Tato byla dvoupatrová, s tělocvičnou, kreslírnou, s 11 třídami, 5 kabinety a s prostranným dvorem. Školní budova byla svěcena 16. září 1911 zdejším dp. děkanem a farářem P. Ferd. Winklerem.

Úspěšný a klidný chod školy však v roce 1914 přerušila válka. Přízemní školní budovy a tělocvična byly určené pro raněné vojíny, učitelé i žačky vcházeli do školy dvorem. Raněným vojínům přinášely žačky i učitelé potraviny, mimo vyučovací dobu pomáhaly dospělejší žákyně při pracích v kuchyni. Počátkem července 1918 vojáci ze školní budovy odešli a výuka, která byla po dobu války soustředěna především v budově obecné školy, se vracela do původních kolejí. 28. října byla vyhlášena Československá republika. Národní shromáždění se usneslo na tom, že v čele nové republiky bude stát prezident T. G. Masaryk. Dne 20. prosince byla uspořádána školní slavnost na oslavu příjezdu T. G. Masaryka do vlasti.

Koncem srpna 1925 pořádal dosavadní ředitel František Paskuda o přeložení na trvalý odpočinek. Řízením školy byla pověřena Rudolfa Blechová, která se v dalším roce stala ředitelkou. V červnu 1928 uspořádala škola výstavku prací a žákovskou akademii k oslavě 30 letí dívčí měšťanské školy v Místku. 1. ledna 1934 odchází ze své funkce ředitelka R. Blechová, řízením školy je pověřen odb. učitel Viktor Grossmann. 2. září 1935 se učitelskému sboru představila nová ředitelka Matylda Figarová. Byl to rušný rok plný změn. 14. prosince 1935 sdělil prezident T. G. Masaryk, že se vzdává prezidenství. 18. prosince byl zvolen jeho nástupce Edvard Beneš. Střední Evropa však stále ještě prožívala období klidu. Na západě Německo obsadilo Porýní, na jihu Itálie napadla Habeš. Na počátku škol. roku 1937-38 však postihla národ velká ztráta. Zemřel prezident Osvoboditel T. G. Masaryk. Ředitelka školy se osobně zúčastnila pohřbu v Praze. Po zabrání Těšínska Polskem na podzim 1938 nedošlo ještě v organizaci školy k výrazným změnám. I školní rok 1939/40 byl úředně zahájen 1. září. Poté však byly žákyně poslány domů a vyučování zahájeno až 10. září. Po tu dobu bylo ve škole ubytováno německé vojsko. Od 8. 4. – 22. 4. probíhalo vyučování v chlapecké měšťanské škole, protože budova byla opět zabrána vojskem. Několikrát během roku byla provedena revize učebnic, “závadná místa“ byla zalepena nebo začerněna. Mnohé knihy byly zapečetěny. Musely být odstraněny obrazy s legionáři a všechny sochy i obrazy T. G. Masaryka.

Zápis ředitelky Matyldy Figarové ve školní kronice ze dne 30. 6. 1940 je v období 2. světové války poslední. Kronika pak byla zapečetěna a uschována. Až květnové osvobození v r. 1945 umožnilo téže ředitelce zaznamenat školní rok 1944/45. 30. dubna odešlo ze školy německé vojsko. Vyučování pak bylo zahájeno 16. května společnou slavností všech frýdeckých a místeckých škol na stadióně. Po válce se začala škola potýkat s problémy. Bylo potřeba opravit ústřední topení, pracovny, nebylo však dostatek prostředků.

Po únoru 1948 začala škola pracovat podle zákona o jednotné škole, který byl vyhlášen novou vládou 22. 4. 1948. Stala se školou střední. V dalším roce pak byly provedeny nejnutnější opravy na zařízení školy a v učebnách.

1. září 1950 byl zahájen nový školní rok s novou ředitelkou školy Marií Pernickou. Na škole byla založena Pionýrská organizace, která organizovala mimoškolní život žákyň. V únoru 1952 byla škola přejmenována na IV. střední školu národního hrdiny Julia Fučíka. 24. dubna 1953 byl vydán nový školský zákon.

Začátkem školního roku 1953-57 byla spojena 7. národní škola v Místku se 4. střední školou ve 4. osmiletou střední školou. Tato škola měla pak 19 tříd, tj: 10 tříd I. stupně a 9. tříd II. stupně. V dubnu 1954 se začalo s nadstavbou bývalé obecné školy. Bylo přistavěno 2. poschodí, zaváděno ústřední topení a vodovod do všech místností. Práce byly dokončeny v březnu 1955. Ve šk. roce 1957/58 bylo započato také s opravami hlavní budovy č. 402, přičemž bylo zavedeno nové ústřední topení a vodovod do tříd a opravena střecha. Od 1. září 1960 začala školní mládež dostávat učební potřeby a učebnice zdarma. Dostavily se úspěchy. V roce 1962 škola získala 1. místo v celostátní soutěži “Hledáme nejzdatnější pionýrský oddíl“. Závod se skládal z mnoha lehkoatletických disciplin.

Družstvo chlapců se ve složení Milan Molitor, Petr Kocich, Pavel Kocich a Jiří Kobližka pod vedením učitele Blažeje Rajnocha zvítězili nejvyšším počtem dosažených bodů.

V roce 1965 ukončila ředitelka Marie Pernická své působení ve funkci. Novým ředitelem byl jmenován Jan Pěčonka, který pak po pětiletém působení odchází do důchodu. Jeho úsilí o provedení generální opravy školy se nepodařilo naplnit. Školní rok 1970/71 byl zahájen projevem nového ředitele Josefa Jelínka. Zdravotní stav mu však nedovolil funkci vykonávat. Proto byla po dobu jeho nemoci v r. 1971 pověřena řízením školy zástupkyně ředitele Ludmila Videcká, která pak byla v dalším roce jmenována ředitelkou školy. V roce 1974 začala dlouho očekávaná generální oprava hlavní budovy č. 402. Z tohoto důvodu bylo zavedeno směnné vyučování, některé třídy byl umístěny na 7. ZDŠ, 3. ZDŠ a 6. ZDŠ.

Od 14. 4. 1975 byly všechny třídy 1. – 5. ročníku umístěny na nově vybudované 8. ZDŠ. Žáci 6. – 9. ročníku se vyučovali na budově 1. stupně č. 404. Tato situace trvala do srpna 1975. Školní rok 1975/76 mohl tedy začít v „novém“. V r. 1982 začal na škole pracovat folklórní soubor Ostravička, vedený manžely Novákovými, který od r. 1988 našel nové působiště na 7. ZŠ. Ve šk. roce 1985/86 se družstvo žáků 8. tříd ve složení Kývalová, Válková, Drabina umístilo na 7. místě v národním kole soutěže „O zemi“. Žáci Mudra, Kývala, Janáková, Glotzerová se v r. 1989 zasloužili o 1. místo v celostátní soutěži o protifašistickém odboji.

Ředitelka Ludmila Videcká se s pracovníky školy a žáky rozloučila v r. 1990, kdy odešla do důchodu.

Po konkurzním řízení byl na místo ředitele ustanoven Jan Slováček, který řídí školu dosud. Byl zrušen titul škola J. Fučíka a zaveden název ZŠ Frýdek- Místek, ul. Komenského. Škola prodělala částečnou modernizaci vybavením počítačové učebny, vybudováním školního hřiště, napojením na dálkové topení. Na svou další modernizaci ještě čeká, ale to už nepatří k historii, nýbrž k budoucnosti.

Školu navštěvovali lidé svými činy zvlášť významní a populární. Za všechny jmenujeme alespoň Radomíra Stachuru, absolventa IX.A třídy r. 1971/72, mnohaletého úspěšného účastníka Rallye Paříž - Dakar, Luboše Pokludu, absolventa IX.C r. 1972/73, držitele zlaté olympijské medaile ve fotbale z Olympiády 1980 v Moskvě a Ivo Koukola, absolventa IX.B r. 1973/74, ředitele správy Pražského hradu.